Závěrečné hodnocení SR 2017/2018 Starší dorost – krajský přebor – 5.místo, nadstavba – 4.místo

Trenéři: Bedřich Sirůček, Petr Klusáček

Kádr: Rezek Erik, Drbota Martin, Řehák Zdeněk, Krejza Petr, Kalina Martin, Hrůnek Miroslav, Džindžichašvili Michael, Doležal Jakub, Žaba Patrik, Danda Petr, Danda Lukáš, Průcha Martin. (Ostafyčuk – postupně přestal chodit, Pískač – postupně přestal chodit (příprava na rozhodčího), Šebek – dlouhodobě nemocný, Pinc – přestal chodit) Během jarní části zasáhli do utkání prakticky všichni hráči mladšího dorostu, kteří si tak vyzkoušeli fotbal v jiném tempu a kvalitě.

Máme za sebou ukončení jarní části soutěže a současně i celkové ukončení SR-2017/2018. V této soutěži jsme obsadili celkové páté místo a v nadstavbě krajského přeboru staršího dorostu, kde si to o celkové umístění rozdalo prvních šest týmů, jsme skončili na čtvrtém místě a to je pěkný výsledek.

Krátké shrnutí SR: Musím se přiznat, že se mi hodnocení nepíše zrovna lehce, protože to, co jsem zažil v uplynulém soutěžním roku, už asi nezažiji. V podzimní části jsme přišli o všechny gólmany a v jarní části nás doslova kosila zranění. Ke všemu ještě, někteří hráči dávali pro změnu přednost všemu jinému, nežli fotbalu. Tím naše počty dále výrazně klesaly a my jsme se zastavili na čísle 10 + 2 stabilně hrající mladší dorostenci. To je na kategorii staršího dorostu opravdu málo. Jedinou pozitivní zprávou byla skutečnost, že nám v lednu začal chytat gólman, který se ve věku mladšího dorostence a bez gólmanských zkušeností, trpělivě připravoval a pomohl nám přežít jarní část soutěže. Martinovi veliké díky za jeho obětavost a chuť na sobě pracovat – klobouk dolů za to, co ten kluk za tak krátkou dobu dokázal.

Dalším významným prvkem jarní části, který jsme jako trenéři nemohli ovlivnit, byla kolísavá účast hráčů na jednotlivých utkáních a obrovský rozdíl ve výsledcích v jednotlivých utkáních. Přesto že jsme v trénincích udělali obrovský kus práce, výsledek se odrazil pouze tehdy, když jsme se sešli. Tahle skutečnost mě velice mrzí, protože jsem přesvědčen, že tohle mužstvo mělo na lepší umístění v soutěži a mohlo ukázat všem, jaký fotbal skutečně umíme hrát a jakou herní silou vlastně disponujeme. Občas, zejména v domácích utkáních, jsme dokázali předvádět skvělý a útočný fotbal, který se musel divákům líbit.

Během celého roku, se podařilo některým hráčům doslova výkonnostně vystřelit. Především tréninkoví poctivci, tak dokázali udělat obrovský skok, a pokud budou i nadále pokračovat v poctivém přístupu, jejich fotbalové portfolio jen poroste.

Dobrým tahem, který se v lednu podařil, bylo spojení obou dorostů a tréninkové propojení všech hráčů v přípravě. To pomohlo zejména mladším hráčům, kteří šli obrovským způsobem nahoru. Bylo velice znát, že trénují se silnými hráči a mají tu potřebnou motivaci.

Příprava: Během soutěžního roku, byla fotbalová příprava zaměřena především na tři stěžejní fotbalové prvky – kondice, práce s míčem a taktika. Dalšími prvky, na které jsme se rovněž v tréninku zaměřili, byla hra v prostoru s míčem a také bez míče.

Kondice – kondičně je mužstvo skvěle připraveno a v některých utkáních se právě tento prvek výrazně projevil. Hlavně v závěrech utkání, jsme některé soupeře doslova přejeli.

Práce s míčem – v této činnosti jsme se soustředili především na pokrytí míče, kvalitní přihrávku, individuální práci s míčem a střelbu. Osobní kvality hráčů pak rostly zejména v rovnici: „čas strávený na hřišti děleno počtem absolvovaných tréninků = kvalita“.

Taktika – jako tým, jsme chtěli v soutěži předvádět především útočný fotbal a chtěli jsme být mužstvem, které bude mít skvěle připravené standardní situace. To vše mělo vycházet z kvalitní a zajištěné obrany. Tady se nám dařilo především podle toho, kdo byl zrovna k dispozici pro konkrétní utkání.

Myslím, že všechny tři fotbalové prvky se nám podařilo celkem slušně zvládnout a jediné, co se ukázalo jako naše největší slabina, bylo proměňování šancí. Festival neproměněných tutovek a neproměněných situací, zejména jeden na jednoho, které byly nejčastější možností skórovat, nám znemožnily klid ve hře a tlačily nás psychicky dolů.

Jak jsem již zmínil v podzimním hodnocení, je veliká škoda, že má soutěž Krajského přeboru dorostu nízký počet týmů a není možné odehrát více utkání. Alespoň nadstavba, která určila konečné pořadí soutěže, ukázala, jak moc ty další zápasy chybí.

Tréninky – hřiště: V této sekci musím konstatovat, a nebudu nikoho chválit, že to, v jakém stavu je letos na jaře hřiště, je opravdu žalostné. Mnoho tréninků jsme museli absolvovat na neposekaném hřišti nebo spíše louce, protože jetel až do půlky lýtek je opravdu loukou. Bohužel, na tréninkovém hřišti, které jsme měli k dispozici, a které letos opravdu trpělo nedostatečnou péčí, se veliká tréninková kouzla nedají dělat. Rovněž střelba po přihrávce, mnohdy vypadala spíše jako příprava na ragby a to právě z důvodu neskutečně drnovatého a vzrostlého hřiště.

Docházka – docházka byla průměrná a korespondovala se zraněními, školními povinnostmi (zejména hráčů, kteří končí střední školu) a taky s občasnou nechutí trénovat. Myslím, že hráči vyčerpali všechny možné výmluvy, na které se lze vymluvit.

Propojení s muži: V podzimní části jsme plánovali, že budeme začleňovat hráče staršího dorostu do mužů, ale tento plán byl naplněn jen z části. Nízké početní stavy a spousta zranění nedovolila mnohdy vůbec, aby si dorostenci vyzkoušeli svojí kvalitu v konfrontaci s muži a tak se vše postupně přesunulo až skoro na konec soutěže. Svoji šanci tak dostalo několik hráčů, kteří si mužský fotbal v závěru soutěže vyzkoušeli, a naopak jiným byla zase šance upřena a to z důvodu avizovaného odchodu jinam (za to, že hráči odcházejí, si může vedení klubu samo a především proto, že své hráče nekontaktovalo včas a s dostatečným předstihem. Hráči si tak sami našli angažmá a dali jiným klubům své přísliby). Tento postoj považuji za nešťastný a směrem k vedení klubu za velký nedostatek.

Nadstavba: V nadstavbě jsme odehráli opravdu skvělá utkání, vyjma výsledku s týmem Ostré, kde jsme z důvodu nízkého počtu hráčů a s převahou mladších dorostenců v sestavě, nemohli uspět. Jinak jsme v nadstavbě dva týmy porazili, a pokud bychom i na další dvě utkání byli v plné sestavě, tak by byl výsledek ještě lepší. Celkově jsme tedy obsadili zasloužené čtvrté místo a to je v krajském přeboru pěkné umístění.

Ještě bych rád zmínil jednu záležitost, která je ukázkou neprofesionality a následného totálního zmaru práce všech trenérů u dorostu. Jedná se o nedávnou návštěvu vedení klubu v kabině dorostu, kdy nám bylo vyčteno, že jsme ostudou SK Slaný (po utkání s Ostrou, kde jsme z již  výše zmiňovaných důvodů vysoko prohráli). Tým byl dokonce potrestán i tím, že mu vedení klubu odmítlo za tento výsledek pomoci s rozlučkou. Dalším velice nešťastným a necitlivým rozhodnutím bylo oslabení týmu o jednoho z našich nejlepších hráčů. Vše se odehrálo v situaci, kdy již týmu A-mužů zcela o nic nešlo (navíc B-tým předehrával a byl k dispozici) a přesto nám bylo nařízeno uvolnit jednoho z našich nejlepších hráčů, aby ho posadili na lavičku A-týmu jako třetího náhradníka. Opravdu zbytečné! Tímto krokem byl tým dorostu výrazně oslaben a šance uspět, v bojích o třetí místo, mu byla upřena. Navíc nás o hráče nepožádal žádný trenér mužů, ale nařídil nám to funkcionář klubu, kterého za trenéra nelze považovat – erudovanost, odborné znalosti a znalost fotbalového merita věci této osoby jsou prakticky nulové. Dokonce v jednom z utkání B-mužů došlo k situaci, kdy takováto neschopnost ohrozila zdravý vývoj hráče, protože ani šestnáctiletý hráč nedokáže odehrát dvě devadesátiminutová utkání, v jednom dni, na plný plyn – skutečný trenér by to jistě věděl a nikdy by to nepřipustil (veliké štěstí, že hráč skončil pouze v křečích a ne se svalovou trhlinou nebo něčím horším).

Tato situace, kdy nám vedení klubu uštědřilo hned několik ran a kdy někteří lidé nekvalifikovaně ovlivňují práci trenérů a zdraví hráčů, mě přiměla k rozhodnutí ukončit svoji trenérskou činnost v SK Slaný. Pod taktovkou takovýchto nefundovaných lidí již nemíním dále pracovat. I já mám profesní hrdost, a pokud má být potlačena na úkor osobní roviny, či zvyšováním si vlastního ega nebo dokonce schválnostmi, jako trenér s tímto jednáním nemohu souhlasit.

Jediné, co by mohlo zvrátit mé rozhodnutí je omluva hráčům a trenérům dorostu za zmařenou šanci uspět a příslib, že nejmenovaný člověk již nebude vystupovat v roli trenéra, bez potřebného trenérského vzdělání a současně již nebude zasahovat do konceptu spolupráce trenérů mládeže a trenérů mužů.

Ve svém „posledním“ (záleží na vedení klubu) hodnocení bych se chtěl rozloučit se všemi kolegy trenéry, rodiči, fanoušky a hlavně s hráči, které rozhodně nerad opouštím. Kluci, držím vám palce do nové sezóny a podpořte nového trenéra, nebude to mít lehké.

Chtěl bych také poděkovat vedení klubu za možnost čtrnáct let pracovat pro SK Slaný a podílet se na výchově fotbalové budoucnosti SK – díky.

Mějte se všichni fajn a krásné léto.

Za realizační tým: Bc.Bedřich Sirůček, trenér UEFA B, st. dorost SK Slaný